Starý Hrozenkov - centrum Kopanic (většinu půdy byly možné odbělávat jen kopáním, odtud název), v minulosti byl osídlen Valachy, každý rok se zde konávají Kopaničářské slavnosti česko-slovenské družby. Okolí městečka je významnou rekreační zónou, v osadě Rovné je též autokemp. Obec Starý Hrozenkov, centrum Moravských Kopanic, se nachází v malebném prostředí Chráněné krajinné oblasti a dnes již i biosférická rezervace Bílé Karpaty. Poloha na průsmyku předurčila hrozenkovsko již k rannému osídlení. Prvé organizované osídlení vzniklo určitě současně s moravskouherskou hranicí v 11. století.

Žítková je rozlehlá kopaničářská obec v okrese Uherské Hradiště a centrem etnografického subregionu Moravské Kopanice. V obci žije 173[1] obyvatel. Žítková je součástí správního obvodu pověřeného obecního úřadu Bojkovice. velmi rozsáhlá kopaničářská ves, některé objekty lidové architektury (stodoly,domky) jsou státem chráněny. Obec se proslavila svými věštkyněmi - čarodějkami ("Bohyně na Žítkové"). Žítková vznikla kolonizací koncem 17. a počátkem 18. století na území poznamenaném nájezdy Tatarů, Turků a Kuruců v 16. a 17. století. Jak zaznamenává 4. kniha urbární, v roce 1731 sem přicházejí noví usedlíci, což však nevylučuje, že osídlení tohoto území může pocházet i ze starších dob. Mezi tradiční suroviny a řemesla, které usedlíci pěstovali, dále zpracovávali či provozovali, patří včelařství, chov valašského dobytka (ovcí), sbírání a sušení hub, zpracovávání kmínu, sběr šípků a lískových oříšků, vytrhávání husího peří a pěstování konopí, které museli dále příst či jinak zpracovávat. Konopí a husí peří museli zdejší usedlíci každý rok odvádět podle váhy na světlovské panství. V oblasti zvané Hutě stávala sklárna zničená v 18. století.

Vápenice - jméno pochází od dřívější výroby vápna, dnes je vesnička známá výrobou holubiček ze dřeva. Žije zde 197[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1750. Původní obyvatelé pálili vápno v pecích, kterým se říkalo vápenice, tak vzniklo jméno obce. Živili se také dřevorubectvím, zemědělstvím a chovem dobytka. Až do roku 1900 veškerá půda náležela Světlovskému panství a až po zásahu Dr. Stojana si poddaní mohli od vrchnosti vykoupit pozemky, na kterých stály jejich domy. V roce 1919 se Vápenice oddělily od Starého Hrozenkova, ovšem v roce 1980 byly opět přidruženy. Nakonec se ale v roce 1991 znovu oddělily.

Starý Hrozenkov - centrum Kopanic (většinu půdy byly možné odbělávat jen kopáním, odtud název), v minulosti byl osídlen Valachy, každý rok se zde konávají Kopaničářské slavnosti česko-slovenské družby. Okolí městečka je významnou rekreační zónou, v osadě Rovné je též autokemp. Obec Starý Hrozenkov, centrum Moravských Kopanic, se nachází v malebném prostředí Chráněné krajinné oblasti a dnes již i biosférická rezervace Bílé Karpaty. Poloha na průsmyku předurčila hrozenkovsko již k rannému osídlení. Prvé organizované osídlení vzniklo určitě současně s moravskouherskou hranicí v 11. století. Nešlo však o poddanskou vesnici, ale o osídlení rozptýlené po celém území obce, která tehdy zahrnovala katastry nynějších obcí Žítková, Vyškovec, Vápenice a do roku 1791 i Lopeník, i velkou část území okolních obcí moravských i slovenských. Bylo to svobodné pohraničí zvané též „Hrozné Pusty“ nebo „Pusty Hrozinkow“, což dalo vzniknout názvu Hrozinkow nebo Rozinkow, od 19. století Starý Hrozenkov. První přímá písemná zmínka pochází z r. 1261, kdy věnoval Smil ze Střílek část území zvané Vysoká Lhota na potoku Hrozinkově, vizovickému klášteru Smilheim. Po roku 1600, kdy zesílil vliv Světlova, byla na současném místě založena současná ves Hrozinkov osazená obyvateli okolních samot.

Obec Lopeník se nachází v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Žije zde 229[1] obyvatel. Oblast kolem vrchu Velký Lopeník byla dlouhou dobu sporným územím mezi Moravou a Uhrami. Až roce 1784 definitivně připadla Moravě. V tomto prostoru vznikaly spontánně roztroušené usedlosti zakládané různými uprchlíky a lidmi majícími potřebu někde se ukrýt. V roce 1784 bylo okolí vrchu Lopeník definitivně připojeno k Moravě, a tak započalo systematické klučení lesa a osidlování svahů, kde dosud byly jen roztroušené chalupy. Roku 1790 celou oblast zpustošily bojůvky z nedaleké vsi Bošáca na uherské straně. Chalupy však byly znovu zbudovány a roku 1791 ustavena obec Lopeník.

Vyškovec - První písemná zmínka o obci pochází z roku 1830. Území obce se nachází na dávné stezce do Uher. Vznikla jako kopaničářská osada, budovaná dvorcovým systémem. Typická je roztroušenost domů a chalup a místo pro obydlí vyhledané v nejvýhodnější poloze pozemků s vazbou na vodu, vyježděné cesty i možnost obsluhy pozemků. Nejtypičtější kopaničářská obec dostala jméno podle kopce Vyškovce, dnes Kykuly. Vedle dřevařství se obyvatelé živili podomním obchodem jako semenkáři. V obci se dochovalo několik cenných ukázek lidového stavitelství Kopanic.