https://archiv.ihned.cz/c1-826447-zustanou-lide-na-kopanicich

Nicméně s odstupem času můžeme k samotnému článku říci, že z pohledu běžného občana Kopanic se nic nestalo, jen si někteří udělali výlet do Švýcarska.
Obyvatel Kopanic si musí pomoci sám, budoucností pro Kopanice jsou jen jeho děti, nebo lidé, kteří sem do kraje v pohraničí bez pomoci kraje a státu přijde bydlet a pracovat.

Škola
Škola celá z kameňa
Učili v něj písmená
Do světa nás poslala
Opuscená ostala.
Ke kameni kamjenek
Poskládaných spomjének
Ponechá si každý
V svojém srdci navždy.
Strecha školy rezavá
Moja hlava belavá
Ból to vtedy pekný čas
Spomíná ho každý z nás.
 
(Marie Gazdová-Kročilová, Kopanice spomjénkami šperkované, 2003)

Kopanice a samotní kopaničáři stojí, stáli a snad státi budou, i v budoucnu, na stráži proti nájezdu cizinců, proti převaděčům a aktuálně stojí proti všem, co nechtějí porozumět tomuto kraji, porozumět přírodě, přírodním krásám, vzácnému biotopu, vzácným a chráněným rostlinám, ptactvu a podobně.
V minulosti to byli právě kopaničáři, kteří nasadili životy na ochranu celé Moravy.

Bitva s Turkem v Hrozenkovském průsmyku

V noci ze 6. na 7. října 1663 bylo dobyto opevnění na Bedovém. Kopaničáři bránili hranici sami a hrdinně bojovali proti Turkům do posledního muže.Padlí byli pochováni tam, kde zahynuli.Při opravách šancí v roce 1678 byly vykopány stovky hlav.Opevnění tady bylo velmi rozsáhlé a je vidět ještě velmi dobře na prvním vojenském mapování z let 1764-68 a dodnes se dá objevit na Bedovém osm šancí. Na počest kopanických hrdinů byla o mnoho let později postavena kaplička na Rovňách. Na Bedové, až do první světové války, chodilo každoročně procesí.

Aktuálně v naší době chodí procesí spíše na známé a věhlasné Kopaničářské slavnosti, které se odehrávají v přírodním amfiteátru přímo naproti této zobrazené kapli.
Místní oblast je známa nejen krásnou krajinou a velkým přírodním bohatstvím, ale také velmi specifickým nářečím a folklórem, který zde dodnes ještě udržuje několik folklórních sdružení a sborů, místní vyšívačky a muzikanti. Pro kopanice je typický zejména bohatě a pestře vyšívaný kroj, (o tomto nádherném kroji se zmíníme i později), konají se zde každoročně v červenci také Kopaničárské slavnosti.

 
 
Kopaničářské slavnosti se konají ve Starém Hrozenkově. Jsou až na výjimky pořádány každoročně, většinou v červenci. Poprvé se uskutečnily jako Kopaničářské slavnosti družby Čechů a Slováků po krátkých přípravách v srpnu roku 1956. Jejich idea navazovala na tzv. slavnosti bratrství, které byly organizovány po druhé světové válce do počátku 50. let na různých místech moravsko-slovenského pomezí.
Koncepce Kopaničářských slavností soustřeďuje vystoupení folklorních souborů sousedních okresů Moravy (Uh. Hradiště) a Slovenska (Trenčín) a také na hostování profesionálních skupin a jednotlivců z oblasti folkloru, divadla a zábavy z celé republiky.
K doprovodným akcím patří besedy u cimbálu, koncerty dechových hudeb a lidové veselice.
Hlavními pořadateli jsou Obecní úřady ve Starém Hrozenkově a v Drietome.
Moravské Kopanice jsou oblastí Moravského Slovácka ležící přímo na moravsko-slovenském pomezí. Centrální obcí oblasti je Starý Hrozenkov, dále oblast tvoří okolní obce s hodně rozptýleným osídlením: Vápenice, Žítková a Vyškovec.
Téměř vždy se ke Kopanicím přiřazuje i Lopeník, z důvodu rozptýleného kopaničářského osídlení.
Někdy se označení Kopanice používá i pro obce Březová a Strání z důvodu tamního kopaničářského nářečí a dalších kulturních prvků.
Jméno Kopanice dostaly podle toho, že těžko přístupná políčka bylo možné obdělávat jen kopáním motykou.
Jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.